Kostel

Kostel

Dominantu obce tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z dřívější gotické stavby. Barokní budova je jednolodní s věží, orientovaná, vystavěná na návrší na jihozápadním okraji obce uprostřed hřbitova. Existence kostela a fary je zmiňována již roku 1137.

Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu chotěbořském, Wirth Zdeněk, Praha 1906

Nejstarší zprávy o Běstvině jsou sice raně historické, ale skromné. Jsou obsaženy v letopise kanovníka vyšehradského, který jako pokračovatel kronikáře Kosmy popsal události českého státu v letech 1125—1140, tj. za vlády knížete Soběslava I. Do své kroniky vkládá letopisec k roku 1137 zmínku „o jednom novém podivuhodném skutku božské dobroty a moci", jejž poznal z podání hodnověrných lidí. Píše o údajném zázračném uzdravení ženy, která žila od mládí ve vsi Běstvina. Zde je poprvé zmiňováno jméno obce, ale již i fara a kostel. Zázrak se prý stal u pramene na farské zahradě. Znamená to, že zde fara i kostel zřejmě tehdy již musely několik let existovat. V roce 2007 tedy oslavila Běstvina již 870 let od první písemné zmínky o obci. V roce 2005 (při odvodnění základů kostela) proběhl na vnější straně základů archeologický průzkum, který potvrdil toto staré osídlení. Nejstarší nález představovala bronzová záušnice z 12. století. Románské základy kostela se najít nepodařilo, ale původní stavba byla zřejmě menší než nynější kostel. Na severní straně lodi byly nalezeny zbytky pravděpodobně gotického základového zdiva, podobně bylo nalezeno gotické zdivo pod boční kaplí. Běstvina (i blízký Pařížov) ležela na staré Liběcké (Libické) stezce, vedoucí sem přes pohraniční hvozd z Moravy a také z Byzantské říše. Tudy pronikala křesťanská kultura do Čech. Je možné, že v těchto místech bylo i nejstarší běstvinské sídlo a že původní románský kostel býval opevněn. Snad i zde, (tak jako v Pařížově) byla věž spojena v patře můstkem s velmožským dvorem tzv. kurií při kostele.

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl zřejmě poničen již za husitských válek a také za války třicetileté. V tomto mezidobí byla fara v nedaleké Heřmani. Kostel byl přestavěn v roce 1726, snad za Františka Ferdinanda z Birkensteinu (psáno i Pinkerstejnu). Pravděpodobným autorem plánu přestavby je J. B. Santini Aichl (Aichel) nebo jeho epigon Jan Jakub Vögler, stejně jako na návsi stojící kapličky sv. Jana Nepomuckého. Vnitřní zařízení bylo prakticky ukončeno kolem roku 1740. Později byl kostel opravován v letech 1876, 1880 (pouze schodiště), 1885, 1888, 1901 (odvodnění), 1912, 1934,1950, 1966 (nátěr věže), 1976 a ve zmíněném roce 2005 (odvodnění).

Podrobnější historie Běstviny

Historické foto kazatelny před nájezdem zlodějů - zde

Barokní varhany v kostele (okolo roku 1735) - zde

O sochách z bětvinského hřbitova se dočtete - zde

V kryptě pod kostelem (s ostatky příslušníků rodu Birkensteinů) je zimoviště vrápence malého zařazené do soustavy Natura 2000, informace vyhledáte na této stránce.