Zámecký park

Zámecký park

Běstvinský zámecký park se rozkládá za místním zámkem, nedaleko středu obce. Zámek ze 17. století byl přestaven v 1. polovině 18. století a je prostého zevnějšku. Park, zvláště partie za bývalým klasicistním zahradním schodištěm, byly upraveny přírodně krajinářsky začátkem 19. století. Středem úpravy je palouk za zámkem s průhledem na 2 km vzdálený pařížovský kostel. Hlavní osa zvýrazněného pohledu od zámku vede ve směru východ - západ. Celá scenérie bývala doplněna ještě vodotryskem ve středu palouku, který je obklopen skupinami vzrostlých dřevin. Původně zde byla i soustava cest, která je zakreslena na přiložené mapce. Rozloha této úpravy je asi 5 ha. Kdysi park navazoval ještě na "panskou zahradu", která se rozprostírala mezi zámkem a kostelem sv. Jana Křtitele. Do kompozice patřila i krajina směrem k Pařížovu, s remízky, alejemi, vzrostlými duby a také s dříve založenými rybníky. S tímto celkem sousedily ještě lesy s  ohrazenou oborou. Patřily sem i drobné církevní stavby v obci (kaple sv. Jana Nepomuckého, kapličky, dřevěný kříž...), ale i domek hajného (dnes č. 2.) Ty dotvářely tuto "barokní krajinu", která své kouzlo neztratila ani dnes. Již v minulém století zaujala řadu významných malířů v čele s Jindřichem Pruchou.

Na začátku osmdesátých let minulého století zde bylo napočítáno přibližně 8 dřevin jehličnatých a 44 mohutných listnáčů. Celkový počet stromů (Ø přes 10 cm) byl ale mnohem vyšší a to 1253. Z jehličnanů je jmenován asi nejvýznamnější jinan dvojlaločný (Ginko biloba) s neobvyklým habitem a jedlovec kanadský (Tsuga canadensis). Mezi nejcennější listnaté stromy byl započítán i jasan americký (Fraxinus americana 'Acuminata'), v této varietě zřejmě jediný v republice (byl, bohužel, poškozen v roce 2008 vichřicí Emma). Dále křehokvětec žlutý (Cladrastis lutea), katalpa obecná (Catalpa bignonioides) - (ta je dnes vyvrácená, ale vyrůstají z ní výmladky), javor stříbrný (Acer saccharinum), uváděny jsou pěkné exepláře dřezovece trojtrnného (Gleditsia tracathos), nahokvětec kanadský (Gymnocladus dioicus), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), jerlín japonský (Sophora japonica), sloupovitý dub letní (Quercus robur 'Fastigiata') a hlavně mohutný platan javorolistý (Platanus hispanica syn. Platanus x acerifolia) rostoucí před zámkem. 

V roce 1935 byl vystavěn na okraji palouku dřevěný pavilon, který sloužil pro dětskou zotavovnu umístěnou tehdy v zámku. Dnes je již také kulturní památkou, nyní ale v havarijním stavu. Park byl udržován v dobrém stavu až do roku 1945. Po tomto roce zámek několikrát změnil uživatele. V průběhu let utrpěl nejvíce park, jak způsobem užívání, tak naprostou absencí údržby. Park prošel rozsáhlou revitalizací v roce 1982. Stromy byly probrány, vyřezány byly i náletové dřeviny a přebujelé křoví. Tehdy byla také zbořena zajímavě řešená hospodářská budova zámku a (snad také tehdy) domek zahradníka.

Park je dnes pro veřejnost, bohužel, uzavřený, ale je snadno celý viditelný z okolních komunikací. Navazuje na Evropsky významnou lokalitu zařazenou do soustavy NATURA 2000, v které jsou chráněny stromy hostící brouka páchníka hnědého. Ochranu si zaslouží nejen on, ale celá tato krásná a rozmanitá krajina.

Mapa Běstviny a zámeckého parku na povinných císařských otiscích z let 1824 - 1843.