Navigace

Obsah

Nejstarší nálezy

František Horák a Emanuel Chramosta, autoři knihy Cesta Liběcká (svůj průzkum této zemské stezky prováděli v letech 1892  –  1917), se zmiňují o nálezech z doby předhistorické v blízkých Moravanech: 

"...nalezeny jámy popelovité, černou zemí naplněné. Taktéž zde nalezeny přesleny skleněné, hliněné a jeden tuhový k římské době se hlásící. Také východně od Moravan poblíž hájovny v poloze zvané ´Komorný´ (dle bývalého rybníka) nalezeny byly kamenné motyky, mlaty a pazourky podobné nožíkům pod vydobytým pařezem..."

Hájovna východně od Moravan stojí stále na svém místě. Je to ta poblíž Pařížova, zřetelné jsou tu i pozůstatky bývalého rybníka, jehož jméno však již dávno upadlo v zapomnění. V Městském muzeu v Čáslavi jsou dodnes uloženy podobné kamenné nástroje, ale i dva přesleny z moravanské lokality. Dnes je již ale obtížné určit, zda jsou to opravdu ty, které byly nalezeny u hájovny. Každopádně většinu z nich zařadil do sbírek v roce 1927 František Škrdle, který je získal právě od Emanuela Chramosty.

5/1

Další velice zajímavou zmínku uvádí v Pamětní knize obce Běstvina (založené v roce 1935) správce školy na odpočinku, kronikář Josef Pátek. Popisuje mohyly, které prý bylo možno pozorovat  na polích v okolí Běstviny ještě na začátku 19. století. Obsahovaly hliněné nádoby, ale sedláci tehdy pro podobné věci neměli pochopení a při obdělávání polí je ničili. Nacházely se na pozemku (číslo parcely kronikář již nedoplnil) sedláka Vojtěcha Lebdušky. Zbytky střepů se rozhodl zachránit až vnuk majitele Antonín Lebduška se svým přítelem malířem Jindřichem Pruchou. Právě Prucha měl nalezené střepy dopravit do tehdy Kaunicova muzea v Čáslavi. A muselo to být přibližně právě před sto lety. Dnes, bohužel, již zřejmě není možné tehdejší nález ve sbírkách dnešního muzea dohledat. Není ani jisté, zda se střepy za tu dlouhou dobu opravdu ztratily nebo zda jen nebyl zapsán dárce ani místo nálezu, na což se tehdy zřejmě zase tolik nedbalo. Střepy byly podle kronikáře zařazeny podle vzhledu k platěnické kultuře...

5/25/3

Je škoda, že dnes již nelze ověřit podle nových poznatků vědy přesné stáří tohoto nálezu. A také, že se zřejmě nepodaří znovu prozkoumat ani popisované mohyly (snad jen, kdyby se nějaká nalezla např. v lese). Dříve se prý občas badatelům stávalo, že jimi bývaly jako mohyly nepřesně určeny např. základy dávných obydlí. Není ani známa přesná poloha popisovaného pole. Přesto lze v mapách dohledat v okolí obce hned dvě lokality, které se nazývají "V hrobkách" a "Na hrobkách". Jedna je směrem na Třemošnici, druhá směrem na Spačice. Dnes se na běstvinsku "hrobky" nazývají i remízky v polích, původ tohoto pojmenování by mohl být právě zde...

5/4