Navigace
Obsah
Záhada běstvinských soch
K západnímu průčelí běstvinského kostela sv. Jana Křtitele vedou dvoukřídlé schody, které jsou v půdorysu elipsovité. Na průčelní straně budovy vystupuje užší, čtyřboká a dvojpatrová věž krytá plechovou cibulí s lucernou. Na jejích předních nárožích jsou postavena diagonálně křídla jako opěráky, vpředu podle schodů segmentem prohnutá, s dekorativními výklenky, vzadu jen plochá.
Právě výklenky u vchodu do kostela zaujaly mou pozornost. Výklenky podobného tvaru bývají na barokních budovách místem, na kterém obvykle stojí sochy. Zde již sice žádné nejsou, ale na přilehlém hřbitově jsou náhodou právě (a pouze) dvě sochy, které by se do výklenků tvarově i rozměrem hodily. V obou případech jde o sochy Ježíše Krista. Postava s knihou je Kristus držící Knihu života s písmeny řecké abecedy alfa a omega (počátek a konec). Druhá socha, se zeměkoulí, představuje opět Krista tzv. Salvatora mundi (Spasitele světa). Kristus Salvator držel v pravé ruce původně ještě tyč s křížem. Je zřejmé, že sochy pocházejí od stejného autora a mají i podobnou velikost - tvoří pár. Zadní strana soch je víceméně plochá a bez problémů by do výklenků zapadla. Shodný se zdá i materiál použitý na sochách a portálu kostela.
Socha s knihou dnes stojí na náhrobku soukromého hrobu s vytesaným nejstarším letopočtem 1880. Druhá socha je umístěna mimo hroby, za kostelem. Problém je s určením jejich stáří. Podle památkářů z Pardubic, které jsem kontaktoval, obě pískovcové sochy pocházejí ze slohového období 1890 – 1940. Domnívají se, že sochy byly provedeny ve 20. letech 20. století. Myslí si, že dotyčné sochy nebyly umístěné ve výklenku kostela, protože to jsou ,,klasické“ hřbitovní sochy. Navíc prý neodpovídají slohově fasádě kostela. V odpovědi píší, že v půlválcových nikách s mušlemi sochy pravděpodobně nebyly, niky měly za účel pouze členit fasádu. Zároveň ale připouštějí, že se mohou mýlit.
V knize „Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chotěbořském“ (Zdeněk Wirth), vydaném v Praze v roce 1906, jsem však nalezl fotografii, na které je (i když nejasně) socha Krista s knihou umístěná ve výklenku. Obrázek byl jistě pořízen ještě několik let před vydáním. Podle mého názoru umístění sochy nevylučuje ani názor památkářů. Je totiž možné, že sochy opravdu vznikly koncem 19. století a byly do výklenků umístěny až dodatečně a ne již při barokní přestavbě kostela. Pak mohla vzniknout i tato fotografie. Mohly i kdysi nahradit sochy ještě starší. Později byly odstraněny například při některé z četných oprav kostela a přístupového schodiště. Pokud památkáři připouštějí i chybu datace, mohou být sochy ale i mnohem staršího data a odstraněny mohly být například i proto, že nebyly příliš povedené a tím zároveň znesnadňují i určení datace a slohu. Pokusil jsem se vytvořit fotomontáž soch ve výklencích, ale je možné, že sochy měly pod sebou vyšší podstavec.
