Navigace
Obsah
Zaniklé sídlo
V lese, nedaleko Běstviny směrem na Spačice, lze ještě dnes najít zbytky po (snad opravdu) středověkém sídle. Zaznamenáno není ve starých mapách a mnoho nelze vyčíst ani v mapě katastru nemovitostí. Místem, jak naznačuje úvoz, kdysi procházela cesta a jsou zde i znatelné zbytky po lidské stavební činnosti a snad i po nějakém opevnění či valech. Rozeznat lze pozůstatky po základech budov a dříve tu prý stávala i nízká zídka. Nejzachovalejší je však, skoro zasypaná a kamenem roubená studna. Před přibližně padesáti lety tu, podle pamětníků, byla ještě jedna, dnes již ale zcela zanesená. Traduje se, že právě zde bývalo původní osídlení, ještě před vznikem vlastní Běstviny. Místo měl založit prý nějaký Olech či Olecha, a proto se také mělo jmenovat Olešnice1). Dodnes se toto místo mezi místním obyvatelstvem nazývá Olešovka. Kronikář Josef Pátek nazývá místo v běstvinské kronice Bolešovem2) a zdá se, že to je skutečně původní název tohoto sídla.
Zda opravdu stávalo v těchto místech středověké sídlo, by spolehlivě prokázal jen archeologický průzkum...
Za upozornění děkuji Antonínu Stříškovi, kterému toto místo kdysi ukázal jeho otec.
- V knize Cesta Liběcká v dějinných proměnách se stezkami vedlejšími a strážnicemi ( Fr. Horák, Em. Chramosta; Praha 1923) uvádí v dodatečných poznámkách Ladislav Horák, že podobné názvy v okolí bývalé stezky jsou odvozeny ze staročeštiny - Olašná - Ohlašná - Olešná... Olešnice.
- August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze Království českého (Čáslavsko) uvádí opravdu Bolešov a to dokonce třikrát a opravdu pokaždé v souvislosti se Spačicemi. Nejprve Jan starší Trčka z Lípy prodal hrad Lichtenburg (Lichnici) roku 1539 a "...Vesce tvrz a dvory kmecí Bolešov, Spačice, Ostružno...". Potom roku 1557 koupil "...vsi Spačice, Bolešov a v Pařížově c. t. m. s mlýnem pod Spačicí..." Jan Humpolecký z Rybenska. A nakonec v roce 1623 získali "...dvůr Bolešov, vsi Spačice s mlýnem..." Antonín Binago a František Chiesa.
První písemná zmínka o Bolešově je z roku 1491 (STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV V CHRUDIMI).
