Běstvinská fara (u kostela sv. Jana Křtitele)

Běstvinská fara

Historie fary v Běstvině je velmi dlouhá a její existence je zmiňována (společně s kostelem) již v roce 1137. Je to zároveň i první písemná zmínka o naší obci, kterou známe z letopisů v podání pokračovatele kronikáře Kosmy, kanovníka vyšehradského. Popisuje zázračné uzdravení ženy ve vsi Běstvina. Událost připomíná (v roce 1934) i místní kronikář Josef Pátek v Pamětní knize obce Běstvina, který uvádí, že šlo o ženu ovčáka ze Skalky. Voda zestudánky na farské zahradě jí prý kdysi pomohla od očního neduhu. Je zřejmé, že tu tehdy, v době zápisu o zázraku, již fara musela nějaký čas stát. Dnešní běstvinská fara byla postavena až v roce 1720 Pirkensteiny (Birkensteiny), kteří se i jinak velmi zasloužili o rozvoj zdejší obce. Do té doby byla Běstvina (po Bílé hoře) po mnoho let, pro změnu, jak se dříve říkávalo, přifařena k Heřmani. Dnes je farní budova částečně znehodnocena neodbornými stavebními zásahy, ale v hlavních rysech je stále znát její barokní původ. Postupně zde však opět přestávali bydlet faráři příslušní ke zdejšímu kostelu. Dokonce již v první polovině minulého století žil místní farář Josef Teplý ve vlastním domě (dnes č. p. 77). A tak postupně pustla nejen fara a její hospodářské budovy, ale i přilehlá zahrada s malým rybníčkem. Znovu fara ožila po roce 1941 za pátera Antonína Kosíka. Když zde žil jeho nástupce František Michálek, byla ještě opravena střecha. Několik posledních let byla budova využívána pro letní tábory křesťanské mládeže, ale nakonec byla, z rozhodnutí Královéhradecké diecéze, prodána soukromému vlastníkovi. Tato zajímavá budova si určitě zaslouží, aby byla opět uvedena s citem do co nejlepšího stavu…

Fotogalerie

Běstvinský kostel s farou na staré fotografii