Navigace
Obsah
Hradby v Pařížově?
Přímo pod kostelem sv. Máří Magdaleny jsou ve svahu nad řekou staré kamenné zdi. Po většinu roku jsou skryty v bujné vegetaci a lépe jsou patrné jen v zimě. Naposledy byly využity jako zpevnění cesty ve svahu a částečně zřejmě i jako terasy na zahradě přilehlého mlýna. Zajímavá je hlavně střední část, která je vytvořena z odlišného druhu kamene a zdá se, že i částečně opracovaného. Na horním snímku je tato část přímo pod presbyteriem (místo u oltáře vyhrazené kněžím) kostela. Naopak kamenné tarasy "pod věží" jsou zřejmě novějšího původu a zdá se, že zadržují zeminu, která byla teprve dodatečně navezena, aby zjednodušila přístup na skalnatý ostroh ke kostelu.
Pro určení stáří zdi bude mít asi hlavní význam typ a způsob opracování kamene a také způsob jakým je ve zdi pojen. V případě, že by byl použit stejný materiál a pojivo jako na prokazatelně románských částech kostela, existovala by možnost souběžného vzniku zdi. Toto ale zatím nikdo nezkoumal. Námitka, že se jedná o pozdější úpravu svahu, realizovanou patrně za účelem zabránění ujíždění kostela a přilehlého hřbitova (který vznikl na hraně svahu a mohl mít tendenci ujíždět dolů do údolí) není odůvodněná. Kostel totiž stojí na skalnatém a tedy pevném podkladu.
Pokud by se podařilo prokázat románské stáří pojiva, je možné, že původní opevnění kostela bylo mnohem větší, než se dosud předpokládalo.
Zajímavá je i první zmínka o Pařížově z roku 1397. O Pařížov vedl tehdy spor vilémovský klášter s Kunešem a jeho synem Janem Modlibohem z Heřmanic. Modliboh byl na počátku 15. století cudařem (tj. vyšším správním a soudním úředníkem) Čáslavského kraje.
