Navigace
Obsah
Starý náhrobní pomník
Na běstvinském hřbitově je v jeho zadní části (za kostelem) ukryt starý hrob. Je zde pochován dnes již zapomenutý majitel zdejšího panství.
Josef Antonín svob. pán Schönowitz z Ungerswerthu a Adlerslöwen.
Podařilo se to zjistit Ing. Marii Víškové z Běstviny, která frotýrovací technikou přenesla na papír tento nápis:
DANKBAR
WIDMEN DIES DENKMAHL
EHELICHER UND KINDLICHER
LIEBE
DIE TRAURENDE GATTIN
UND ZWEY SOHNE
DEM
JOSEPH REYHERRN
SCHONOWITZ
VON UNGERSWERTH
WELCHER AM 6 IUNI
1818
IM 56 IAHRES SEINES
ALTERS STARB
Česky: V dík manželské a dětské (synovské) lásce věnují tento pomník truchlící vdova a dva synové Josefu Reiherrnu (svobodnému pánu) Schönowitzovi z Ungerswerthu, který 6. června 1818 v 56 letech svého věku zemřel.
Bez námahy je možné se dočíst o tom, kdo v hrobě leží i v knize Cesta Liběcká od Fr. Horáka a Em. Chramosty z roku 1923.
Původně se zdálo, že erb na náhrobní desce (náhrobníku) je jen ryze romantická smyšlená směsice "udatných" symbolů, jak bylo tehdy v módě. Tento erb však opravdu existoval a jeho podoba je i otištěna do pečeti běstvinské farní knihy. Pamětníci si ještě vzpomínají na kovovou desku připevněnou na náhrobku, která se ztratila stejně, jako jeho špičaté zakončení. Náhrobek má zřejmě představovat rytířský dřevec.
Schönowitzové získali Běstvinu v roce 1758, kdy Ferdinand František svob. pán z Pirkensteinu (někdy psáno z Birkensteinu) prodal Běstvinu svému synovci Janu Františku svob. pánu Schönowitzovi z Ungerswerthu. Ten rozšířil statek o Podhořice a Klokočov. Panství drželi jeho potomci až do roku 1845. Jméno bývá psáno i Schönowetz nebo počeštěno na - Šenovec.
Poznámka: V plánku uloženém na Obecním úřadu má tento hrob evidenční číslo 256.
