Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Aktuální počasí

Počasí dnes:

26. 5. 2019

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Obsah

Kaple

Kaple je postavena ve středu obce, na bývalé návsi a před zámkem. Dnes je zde křižovatka silnic vedoucích z Vilémova na Seč a do Chrudimi (č. 340) a z Běstviny do Třemošnice (silnice III třídy 33741). Poblíž je i místní autobusová zastávka.

Kaple

Fotogalerie

Svatý Jan Nepomucký (mezi 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) byl generální vikář pražské arcidiecéze a mučedník katolické církve, jeden z českých zemských patronů.

Důvodů, které zapříčinily Janovu smrt, existuje více. Kvůli velkému západnímu schizmatu vzniká nepřátelství mezi českým králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenem z Jenštejna. Jejich spor byl také sporem o jmenování biskupů a vůbec vysokých církevních úřadů. Tyto spory se vyhrotily na začátku roku 1393 kvůli volbě nového opata kláštera v Kladrubech. Jan z Pomuku byl Jenštejnovým úředníkem a tuto volbu stvrdil tak rychle, že král čekající několik let na smrt předchozího opata, nestačil vznést formální námitky a dosadit svého člověka. Václav IV. totiž plánoval z bohatého kláštera zřídit sídelní místo nového biskupství, a tak omezit arcibiskupovu moc, ovšem v okamžiku smrti předchozího opata se nacházel na lovu na Křivoklátě a byl tedy mimo dosah informací. Některé historické prameny hovoří o tom, že Jan kritizoval samotného krále, jiné, že nechtěl vyzradit králi zpovědní tajemství královny, jíž měl být zpovědníkem. Je možná (ba i pravděpodobná) i kombinace těchto faktorů. Jsou zde však i takové názory, jež tvrdí že Václav IV. Jana osobně umučil za to, že Nepomucký zorganizoval pogrom, při kterém bylo usmrceno a zničeno vesměs celé pražské Židovské Město. Nejsou pro to sice přesvědčivé důkazy ale i takový názor se objevuje. Důvody, které převažovaly, jsou nejisté. Podle katolické církve svědčí o tom, že hlavním důvodem je poslední z uvedených, i králova nezvyklá aktivita v mučírně. Král měl osobně Jana pálit na boku pochodní a tak jej nutit, aby vyzradil potřebné informace. Opačným názorem je, že král se mstil především za zmaření svých mocenských plánů... (Wikipedie)

Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena zřejmě roku 1720, ve slohu barokní gotiky (vrcholný a svérázný barok - náš zcela specifický sloh). Stavba má půdorys šesticípé hvězdy s konkávně prohnutými stranami, je zevnitř zaklenuta a nad střechou se zdvíhá šestiboká lucerna. Na samém vrcholu je umístěna kamenná šesticípá hvězda. Stěny a nároží jsou bohatě členěny svazkovitými pilastry nesoucích vyloženou římsu. Ve stěnách je šest otvorů (otevřené arkády) sklenutých kýlovitým obloukem (oslí hřbet) a výklenky s nikami. Okna kaple (přímo nad arkádami) i lucerny tvoří opět šesticípé hvězdy. Střecha bývala kryta taškami, dnes je použit plech. 

Ke kapli se váže několik záhad a zajímavostí. Zajímavé je i to, že byla postavena, jako jedna z mála, již před svatořečením Jana Nepomuckého. Nejasnosti jsou i kolem autorství. Původně převládal názor, že autorem stavby je známý barokní stavitel Jan Blažej Santini Aichel  (1677 – 1723) dnes se předpokládá, že to mohl být i jeho žák a pokračovatel Jan Jakub Vogler. Každopádně Santini stavbu ovlivnil a není vyloučeno, že byl použit některý jeho původní návrh (Dříve zřejmě profese nebyly tolik specializované, Santini byl spíš architekt, Vogler asi hlavně stavitel, J. J. Vogler někdy bývá uváděn i jako polír nebo zednický mistr). Santiniho stavby jsou plné symbolů. 

Příkladem může být, jeho asi nejznámější stavba, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tady je vše, půdorysem počínaje, podřízeno číslu 5. Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí.

Je zajímavé, že v Běstvině byl použit půdorys hvězdy šesticípé a šestka je na stavbě mnohokrát opakována. Dnes je obtížné zjistit, co k tomu stavitele vedlo. Šestka se v symbolice sv. Jana Nepomuckého vlastně nevyskytuje, snad jen hvězdy kolem jeho hlavy bývají znázorňovány šesticípé. Mohl to být také pouze praktický způsob, jak v malé kapli získat více místa, ale také např. upozornění na mariánský odkaz (Mariánská hvězda je buď šesticípá či osmicípá. Šesticípá hvězda připomíná Davidovu hvězdu. Štít krále Davida byl ve tvaru šesticípé hvězdy a dle legendy odrážel všechny nepřátele, viz také kaple Jména Panny Marie v Mladoticích na plzeňsku). Nepomuk byl totiž velkým ctitelem Panny Marie. V oblasti spekulací již asi leží názor, že je to symbolika na nedobré vztahy sv. Jana Nepomuckého s Židy (upravená šesticípá hvězda). Uvnitř kaple se nalézá na šestibokém kamenném podstavci dřevěné sousoší Apoteóza Svatého Jana Nepomuckého od sochaře Ignáce Rohrbacha, či Řehoře Thényho. Kamenný podstavec je zřejmě stylizovaný Karlův most, odkud byl Jan Nepomucký svržen do Vltavy. Kromě hlavní postavy jsou zde i dva andělé, kteří Jana podpírají a pomáhají mu. Tyto tři postavy stojí na zdánlivém oblaku, který má zřejmě představovat vzedmuté vlny na řece Vltavě. Názory se různily i na čtyři hlavy, které jsou těsně nad podstavcem. Původně se uvádělo, že jsou to porobení nevěřící (Turci). Pravdivější se však zdá názor, že jsou to zástupci čtyř tehdy známých kontinentů (Evropan – Evropa, Černoch – Afrika, Indián – Amerika, Turek – Asie), kam se rozšířila nejen křesťanská víra ale i úcta k sv. Janu Nepomuckému.

O opravě kaple se dočtete zde.