Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Aktuální počasí

Počasí dnes:

14. 5. 2021

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Navigace

Obsah

Staré pomníky

Snad nejstarší pomníky na místních hřbitovech jsou vyrobeny z mramoru. A není to mramor ledajaký. Je velice pravěpodobné, že byly vyrobeny z kamene získaného z dnes již odtěžené skály ve Vápeném Podole. O historii těžby informuje v knize Historie vápenictví v Železných horách autor Jiří Hruška, který uvádí:

6

... F. X. Zippe (1837) připomíná další mohutnou skálu vystupující nad okolní terén v oblas­ti Vápenného Podola, kde se využívá „podolský mramor" pro kamenické a dekorační účely. Jinak Zippe také uvádí, že vápnem zásobuje Vápenný Podol a Prachovice nejen Chrudim­sko, ale i sousední kraje tj. Čáslavsko, Pardubicko i Hradecko. Chrudimský učitel J. Zeman (1864) uvádí...   ...využívání vápence na kamenické práce - tj. desky, pomníky, žlaby aj. Z podolského vápence („mramoru") se tvořila i monumentální sochařská díla: vídeňské mauzoleum císa­ře Leopolda II. z roku 1792, Kranerův oltář v chrudimském chrámu, oltář v kostele sv. Jaku­ba v Poličce, antipendium v zámku Kačina „Na Huse" hrab. Karla Chotka, pomníky ve Váp. Podole, Prachovicích a hřbitovech v okolí. Leštěný podolský mramor má příjemnou modravě-šedou barvu s tmavšími neostrými útvary obláčkového vzhledu. Později byla těžbě kamene pro náročné dekorační účely věnována stále menší pozornost, až zanikla. Ještě v r. 1910 inzerovala firma Rädisch (Chrudim a Váp. Podol) kamenické výrobky: „hrobky, pomníky, stoly, těžítka i pasírované tvarovky". Pravděpodobně i konkurence tehdy vznikajícího žulového průmyslu skutečsko-hlineckého se postarala o snížení zájmu o vápenopodolský „mramor". Hlavně však vlivem zvětrávání „slepne" - tj. ztrácí časem lesk a je vhodný spíše pro interiéry...".

"... Kamenické zpracování "podolského mramoru" (vápence) po r. 1900 začalo stagnovat, protože se uživilo na místě v lomech opracováním šedomodrých a šedozelených odstínů vápence už jen 8 - 10 kameníků. Příčinou byla nejen konkurence, ale intenzivnější a častější trhací práce, způsobující rozpukání - mikrotrhliny "mramoru", který pak byl obtížně leštitelný; surovina byla nehomogenní (s obtížemi vyhověl požadavku větších ploch)..."

6/1

Zajímavý nápis na zadní straně mramorového pomníku zabudovaném do hřbitovní zdi v Pařížově